Tenhle kousek jsem ulovil u Dana Kurovce za 170 korun. Byl bych mu za něj pochopitelně dal i podstatně víc, což mi opět připomnělo otázku oceňování knih v antikvariátech, které jsem se tu již jednou dotkl. Vtipné je, že když jsem si knížku bral, bavili se tam nákupčí zasvěceně o cenách a vypadalo to, že si pořizují rešerše a konkurenci pilně sledují. Několikrát padlo jméno Cortéz (Antikvariát 11), který patrně slouží jako hlavní referenční bod. Nicméně to samé vydání Huysmanse lze v jednom ostravském antikvariátu pořídit za 2499 Kč. Renouveau catholique je pořád dobrý artikl.
Díváte se na knihy, pravil Carhaix, který sledoval Durtalův pohled. O! pane, musíte býti shovívavý, mám tam pouze nástroje svého řemesla!
Durtal přistoupil ke skříni; knihovna, jak se zdálo, se skládala hlavně z děl týkajících se zvonů; četl nadpisy: Na velmi starém a velmi drobném svazečku, vázaném v pergamenu, rozluštil nápis rezavé barvy psaný rukou: De tintinnabulis od Jeronýma Magia (1664), pak namátkou Vzácné a ke zbožnosti vedoucí pojednání o kostelních zvonech od Doma Rémiacrré. Jiné, anonymní Ke zbožnosti vedoucí pojednání; Rozprava o zvonech Jana Křtitele Thiersa, faráře z Champrondu a Vibraye, objemný svazek stavitele jménem Blavignaca, jiný méně objemnější (sic!), nadepsaný: Úvaha o symbolismu zvonu, od nějakého kněze náležejícího k farnímu duchovenstvu v Poitiers; Poznámka abbého Barrauda, konečně všelijaké plátky, zabalené do šedého papíru, sešité bez vytištěných obálek a bez nadpisů.
To nic není, pravil Carhaix, vzdychnuv, nejlepší chybějí: Kniha De campanis Commentarius od Angela Roccy a De tintinnabulo od Tercichellia, ale ty jsou věru vzácné a pak jsou tak drahé, podaří-li se je vyslíditi!
Durtal obsáhl jediným pohledem ostatní knihy; byla to většinou náboženská díla: latinské a francouzské bible, Následování Ježíše Krista, Mystika Görresova v pěti svazcích, Dějiny a theorie náboženského symbolismu od abbého Auberta, slovník kacířství od Pluqueta, pak životy svatých.
…
Myslil si (Durtal), rozhlížeje se tím útulným pokojíkem a patře na ty dobré lidi: bylo-li by lze uvésti do pořádku tento pokoj a zaříditi si tu, nad Paříží, balzamický a lahodný pobyt, teplý přístav. Tu nahoře by mohl samoten v oblacích žíti smířlivý život samot a dokončiti za několik let svou knihu. A pak, jaké báječné štěstí by to bylo, moci konečně žíti vzdálen své doby, zatímco by se povyk lidské hlouposti tříštil o úpatí věží, moci listovati velmi starými knihami pod tlumeným světlem hořící lampy!
Bibliofilův blog 